2.1.2. Fotíme černobíle, základní rozdíly oproti barevnému vidění
V minulém díle jste měli možnost si vybrat tu vaši optimální kombinaci filmu a vývojky, se kterou hodláte začít. Možná nedočkavě očekáváte, že teď se konečně budeme věnovat zpracování naexponovaného filmu. To je častá chyba. Dřív, než vyrazíte s foťákem nabitým černobílým negativem vstříc první reportáži, výletu nebo jen tak "po bytě", zopakujeme si pár pravidel a pouček pro černobílé focení. Ty vám pomohou, abyste nebyli z prvního filmu zklamáni.
Použitím černobílého negativu se nezměnil jen váš postoj k fotografii, ale musí se změnit i vaše vidění světa. Malý příklad – kvetoucí vlčí mák na zeleném pozadí. V barvě je to pro mnohé neodolatelný námět. Pokud ale vyfotíte tuto scénu černobíle, získáte jen tonálně nekontrastní plochu. Ani v případě dokonalého technického provedení (to by mělo být s dnešní technikou samozřejmostí) tento snímek nebude zajímavý.
Mák - bez filtru
Samozřejmě s červeným filtrem to dopadne tonálně úplně jinak (podrobný popis práce s barevnými filtry v černobílé fotografii je námětem příštího dílu fotoškoly) – zde je ukázka. Všimněte si, jak filtr B+W 091 červené barvy prakticky zrušil veškerou kresbu na květu (mírně by ji zpátky navrátilo nadržení při zvětšování), takže optimální výsledek by dal filtr oranžový.
Mák - filtr 91
Máme tu první poznatek – místo barevného podání scény se rozhodujícím jevem stává tvar hlavního motivu. Zatímco u barevné fotografie může být hlavním motivem právě soulad barev (kdo by na jaře odolal řepkovým polím).
|
Řepka |
Řepka - černobílé provedení |
Ta samá fotografie v černobílém provedení trpí absencí hlavního motivu. Tím se zde spíše stává tvar mraků, který rozhodně přitahuje větší pozornost než u barevné varianty snímku.
Tam, kde s černobílou fotografií můžete začít a mít jistotu, že výsledky budou okolím přijaty kladně, je portrétování rodiny a známých. V začátcích, kdy je každý temnokomorník plný pochyb o kvalitách své práce, je to velmi potřeba. Barevných momentek jsou všichni nasyceni a když se vám povede kvalitní černobílá zvětšenina, bývá podle mých zkušeností, přijata velmi kladně. Zatímco u krajiny se dočkáte i poznámek typu „hm, je to fajn, škoda, že to není barevné…“
Vamberk
Samozřejmě, že použití černobílé fotografie není jen v oblasti reportáže a portrétů. U jiných žánrů je potřeba pro kvalitní snímky získat „černobílé vidění“. Černobílé vidění se musí trénovat. Pokaždé, když jste v akci s černobílým materiálem, je potřeba se oprostit od běžných stereotypů. Nestačí jen dívat se na svět úhlem záběru a perspektivou svého objektivu jako u barevné fotografie, je potřeba si odbarvit vnímání. Dobrou pomůckou je například pohled přes tmavě červený filtr, někdy postačí přimhouřit oči (to nám nejlépe odhalí skutečný kontrast scény).
Sledování hladiny kontrastu snímané scény je velmi důležité. Příliš kontrastní motivy působí často na fotce nevyváženě až hrubě, malý kontrast způsobí většinou nevýrazný, málo zajímavý celkový dojem. Velikost kontrastu výsledného negativu můžeme dobře ovlivnit dobou volání a intenzitou pohybu, ale pouze za předpokladu, že byl celý film nasnímán za konstantních světelných podmínek. Pokud předpokládáme nekontrastní světelné podmínky pro celý negativ, je výhodné nastavit citlivost filmu o 1 stupeň vyšší a následně prodloužit dobu vyvolání (podle tabulek u filmu a vývojky). Zde je jeden příklad příliš kontrastní fotografie (i to někdy může být záměr, zde ale na chvilku vysvitlo slunce a to HP5+ pushovaná na ISO 800 nezvládla). Přestože by se výsledku dalo pomoci v temné komoře použitím měkčího papíru, rozhodně je lepší mít negativy kontrastně vyrovnané.
Traktor
V černobílé fotografii víc než jinde hraje roli světlo a tvar stínů. Vnímání stínů je stejně důležité jako vnímání hlavního motivu, stíny mohou fotografii buď pozvednout nebo také „zazdít“. Typickým příkladem je focení lidí na slunci. Hluboké stíny pod obočím a nosem na černobílém materiálu (kde je většinou důležitá jemnost polotónů) fotku prakticky znehodnotí.
Jablko
Vidění stínů je možné trénovat. Prostým nasvícením vejce lampičkou se dostáváme do jiného světa, kde nás nerozptylují barvy. Zkuste si toto klasické kompoziční cvičení, budete překvapeni, kolik různých možností skýtá. To, co vytváří dojem formy a hloubky, je především rozmístění tónů v obraze. Samozřejmě v plenéru je práce se světlem složitější, než pokud pracujeme v ateliéru, kde máme plnou kontrolu nad směrem i intenzitou světla.
Černobílý obraz je velmi výhodný pro zobrazení struktury, která se sama o sobě může stát hlavním motivem. Struktura je vlastně tvarem na povrchu předmětu a její vnímání záleží na osvětlení. Struktury nejlépe vyniknou v šikmém a měkkém večerním nebo ranním světle. Pozor, pro vnímání struktury je nezbytná maximální ostrost, proto je obvykle nutné použít velkou clonu a pevný stativ.
Pomeranč
U jakékoli fotografie je hlavní správná volba stanoviště a výřezu, často méně prvků v obraze znamená větší emoční sílu. V každém případě je dobré trénovat smysl pro detail. Samozřejmě je potřeba si nastudovat základní kompoziční poučky např. o třetinové kompozici. Někdy jejich "vědomé porušení" vede ke vzniku vyzývavého výsledku. Nemohou se ale samozřejmě kompoziční chyby vydávat za záměr až ex-post.
Stromy
Předposledním prvkem, který chci zmínit, je nálada. Toto je asi nejtěžší část uvažování o záběru, nálada se nedá většinou naaranžovat, musí se vyhledat. Pokud má snímek atmosféru, lze mu spoustu věcí prominout. Naopak technicky dokonalá fotka může působit prázdně. Nálada je klíčová u momentek a reportáže, emotivní vyznění fotky je tady první podmínkou úspěchu. V černobílé fotografii jsou pro vytvoření nálady k dispozici dvě techniky – High Key a Low Key. Je to v podstatě posunutí tonality do světlých nebo tmavých tónů. Příkladem High Key fotografie je například jemně šedý strom zajímavého tvaru vystupující z mlhy (záběr je potřeba nafotit jako mírně přeexponovaný). Low key se často používá u aktů, kde ze tmy vystupují jen části těla. Tady je potřeba měřit pečlivě expozici a spíše podexponovávat. Tyto podmínky se nejlépe dosahují v ateliéru, kde je kontrola nad nasvícením, při použití přirozeného světla je LowKey obtížněji dosažitelný.
Bubny
Na konec úvah o černobílé fotografii jsem si nechal bod, který je společný pro všechny druhy a způsoby fotografování. Tímto bodem je vystižení správného okamžiku. Nenechte se mýlit, i v krajině, která nikam neutíká, jsou ty klíčové okamžiky, kdy fotka vyzní nejlépe. Špičkoví fotografové nosí často scény dlouho dopředu v hlavě a čekají na správné světlo. To je samozřejmě extrémní přístup, ale počkat si na dobré světlo (např. až se sluníčko malinko schová za mrak), je základním předpokladem dobré fotky. U focení reportáže, sportu nebo momentek je pojem klíčového momentu zcela jasný.
Pusa
Digitální černobílá fotografie - jak na ní
Digitální fotografie nabízí díky zpracování v počítači mnoho možností úprav. Jednou z nich je i převod do šedé škály - černobílé fotografie. V tomto článku se podíváme, jak můžete z barevné fotografie vytvořit černobílou a jak to udělat, aby byl výsledek podle vašich představ.
Než se pustíme do tvorby černobílé fotografie, je potřeba si uvědomit několik důležitých rozdílů proti fotografii barevné. Ten základní je, že nepracujeme s barvou. Zapomeňte tedy na doplňkové barvy, barevné dominanty v obraze a další "pravidla". Když chcete vyfotit černobílou fotografii, musíte si odmyslet barvy a podívat se na struktury, tvary, světlé a tmavé plochy. Tyto prvky potom na fotografii upoutávají pozornost. Mnoho scén, které v barvě vypadají nádherně, se v šedé škále změní na nevýrazné šedé snímky. Rozdíly barevného a černobílého vidění jsou pěkně popsané v článku Fotíme černobíle, základní rozdíly oproti barevnému vidění.
Do určité míry vám může pomoci, pokud váš digitální fotoaparát zobrazuje při nastavení efektu černobílého snímání na displeji černobílý náhled. Získáte tak základní představu, jak bude fotografie vypadat. Proč základní? Protože fotografovat černobíle s nastavením černobílého efektu přímo ve fotoaparátu je minimálně nerozum. Vyfotíte-li scénu, která vám vyjde nevýrazná a šedá, v černobílém snímku už jen obtížně dokážete původně jinak barevný hlavní motiv zvýraznit. Takto fungovala klasické fotografie. Světlocitlivý materiál (film) dokázal zaznamenat pouze množství světla bez rozlišení barev a proto, pokud jste chtěli různě barevné ale stejně světlé motivy rozlišit, museli jste použít barevné filtry. S barevnými filtry si ale určitě nechcete hrát, když je možné stejného efektu dosáhnout z pohodlí domova u počítače. Základem pro vytváření působivých černobílých digitálních fotografií je proto fotit barevně.
Převést v počítači barevný obrázek na černobílý můžete v zásadě několika způsoby. Ne každý fotoeditor nabízí všechny a občas se funkce úprav i trochu liší. Jako příklady budu uvádět možnosti Adobe Photoshop CS5 a Zoner Photo Studio 12.
|
|
|
Ještě než se pustím do popisu konkrétních možností, trocha teorie: Každý obraz je tvořen ze tří barevných kanálů – červeného (R), zeleného (G) a modrého (B). Každý bod obrazu má tak barvu určenou takzvaným RGB, což jsou tři hodnoty (běžně od 0 do 255), které určují výslednou barvu bodu svým mícháním. Barevný bod na obrázku má různé tak hodnoty RGB - například 124,26,33 (tmavě červená), zatímco černobílý bod má R stejné jako G a jako B – tak vznikne šedá.
Desaturovat, odbarvit
Pro rychlé a jednoduché odbarvení bez námahy lze najít ve vašem fotoeditoru volbu "Desaturovat" nebo "Odbarvit". Tato funkce jednoduše u každého obrazového bodu zprůměruje hodnoty RGB. Vznikne tak bez jakéhokoli nastavování černobílá fotka. Podobně to dělá fotoaparát, když fotíte černobíle přímo. V praxi pak například původní bod 124,26,33 bude mít R, G i B rovno (124+26+33)/3 = 61. Pěkné, ale co když mám bod, který má RGB 33,124,26? Pak tento původně úplně jinak barevný bod bude mít po převodu stejný odstín šedé jako předchozí. Při převodu do černobílé prostou desaturací tak může snadno nastat situace, že původně krásně barevně kontrastní prvky se slijí do jedné šedé oblasti. Aby jste se tomu vyhnuli, musíte zvolit jiný způsob převodu a správně ho nastavit.
Odstín a sytost
Volba odstín a sytost ve většině fotoeditorů umožňuje nastavit sytost na nulu a odbarvit tak fotografii. V základu stejný výsledek jako dává desaturace lze ale v některých programech pozměnit právě změnou odstínu. Photoshop to neumí (to není chyba, to je vlastnost – Photoshop prostě při změně odstínu nemění světlost obrazových bodů a proto dává odbarvení stále stejný výsledek). Zoner Photo Studio to umožňuje. Sice stále nemůžete pořádně ovlivnit, jestli bude modrá obloha tmavá nebo světlá, už jí ale alespoň trochu odlišíte od zeleného lesa. Často však posun odstínu nadělá víc škody než užitku.
|
Odstín a sytost v Zoner Photo Studio 12 |
Míchání kanálů
Daleko vhodnější pro převody je míchání kanálů s desaturací. Pokud váš fotoeditor tuto možnost má, určitě jí vyzkoušejte. Program při míchání kanálů přidává nebo ubírá každou barevnou složku zvlášť, což vám při správném nastavení odliší po převodu do černobílé ty prvky, které měly jinou barvu, ale byly stejně světlé. Jednoduše řečeno: červenou uděláte červenější a vše co má v sobě hodně červené barevné složky bude hned světlejší. Složitě řečeno: naše dva ukázkové body 124,26,33 a 33,124,26, které byly původně stejně šedé, budou mít po 150% přidání červeného kanálu hodnoty 186,26,33 a 50,124,26. V šedé škále se pak zobrazí jako 81,81,81 a 67,67,67 a to už jsou různé šedé odstíny. S mícháním kanálů už můžete dosáhnout zajímavých výsledků a hlavně máte kontrolu nad výsledkem. Na co si však musíte dát pozor je světlost fotografie (a přepaly a podexpozice). Když totiž přidáte jednomu kanálu a neuberete jinému, vzroste vám celková světlost fotografie a mohou se objevit ošklivé přepaly i v místech, kde nebyly.
|
Míchání kanálů v Zoner Photo Studio 12
|
Převod do černobílé
Některé fotoeditory mají přímo možnost převodu do černobílé s mícháním barev (ne barevných složek RGB jako u kanálů, ale přímo barev – fialové, žluté, modré, zelené...). To je zdaleka nejmocnější nástroj pro tvorbu černobílé fotografie. Zelený strom můžete posunutím zeleného posuvníku na černobílé fotografii výrazně zesvětlit, aniž by se vám změnily jiné barvy (na rozdíl od kanálů, kde zesvětlení zelené složky částečně ovlivnilo třeba i žluté barvy, protože jsou ze zelené namíchány). Ideálně tak můžete manipulovat s vzhledem fotografie. I u tohoto postupu si ale musíte dávat pozor. Kromě přepalů na světlostní skoky v černobílé fotografii. Představte si modrou oblohu přecházející ze sytě modré do azurové. Při převodu máte posuvník jak pro modrou, tak pro azurovou zvlášť. A když nastavíte modrou jako tmavou a azurovou jako světlou, vznikne vám mezi nimi ošklivý skok v šedé škále. Stejně tak může dělat problémy rozhraní červené a žluté a další. Proto je potřeba trocha opatrnosti.
|
Převod do ČB v Adobe Photoshop |
Černobíle z RAW
A úplně nejlepší možností je převod do černobílé přímo z formátu RAW. Třeba Camera RAW (plugin pro úpravu RAW v Adobe Photohopu) umožňuje převod s mícháním barev. Zatímco při převodu z JPG na obrázku není zase tolik barevných odstínů a při výraznějších manipulacích mohou vznikat ošklivé artefakty a chyby, RAW má řádově více barevných dat a i při velkých úpravách světlosti jednotlivých barev jsou ve výsledném černobílém snímku hladké přechody. A tím se dostáváme k technickým omezením.
Pozor na JPG
Formát JPG není pro černobílou fotografii vůbec vhodný. Jak jsem již psal výše, každý obrazový bod je na fotografii popsán třemi barevnými složkami R, G, a B. Jejich kombinací vzniká barva. JPG je 8 bitový formát. Vynechme matematiku, znamená to, že R, G, i B mohou mít hodnoty od 0 do 255 (jak moc je tak té které barevné složky), což při jejich kombinaci dává cca 16,7 milionu barev. To je dobré, to stačí. Ale pozor – to jsou barvy. Když si uvědomíte, že v černobílé fotografii se u každého bodu R=G=B, dojdete k zjištění, že máte jen 256 odstínů šedé v celé fotografii JPG. A to je zatraceně málo. Při takto omezené škále už i na monitoru můžete třeba na obloze vidět rozdíly (schody) mezi jednotlivými odstíny a nic s tím neuděláte, protože ten odstín mezi nimi prostě neexistuje. O tisku fotografie nemluvě.
Pro černobílé fotografie proto používejte vícebitové formáty - například TIFF. Ten je 16 bitový, takže máte celkem 65536 odstínů šedé. A to je výrazně lepší. Nestačí ale jen uložit JPG fotografii převedenou do černobílé jako TIFF, to chybějící odstíny nepřidá. Ideální je převádět do černobílé z RAW a ukládat jako TIFF, nebo pokud máte fotografii v TIFF, upravovat jí takto. Jestliže ale máte snímek jen v JPG, nezoufejte, ještě není vše ztraceno. Konvertujte fotografii do 16 bitového formátu TIFF. Samo o sobě to sice žádné odstíny nepřidá, pokud ale budete později fotografii převádět na černobílou jinak než prostou desaturací, začnou vám vznikat i šedé odstíny, které by původní formát nepobral. Výsledek je pak výrazně lepší. Na monitoru sice více odstínů neuvidíte (zobrazuje pouze v 8 bitech), ale při dalším zpracování nebo tisku se mohou hodit.
|
|
|
Jak na barevný objekt v černobílé fotografii
Mezi populární úpravy fotografií patří metoda, kdy na fotografii zůstane jeden objekt v původních barvách, zatímco zbytek fotografie je převeden do odstínů šedi. Jak takto fotografii upravit se dočtete v článku.
Mezi populární úpravy fotografií patří metoda, kdy na fotografii zůstane jeden objekt v původních barvách, zatímco zbytek fotografie je převeden do odstínů šedi. Určitě už jste takovou fotografii někdy viděli. A možná jste chtěli vědět, jak takovou úpravu vytvořit.
|
|
Jaké fotografie upravovat
Samotná úprava je důležitá, ale kvalita upravované fotografie je zcela zásadní. Špatnou fotku úpravou nezachráníte a odbarvování by nemělo být samoúčelné. Vždy se tedy sami sebe zeptejte, zda převod do odstínů šedi a zdůraznění jednoho objektu ve fotografii barvami dá snímku nějaký smysl. Samozřejmě se může pohybovat od hlubokých myšlenek po kýč (a ten bude asi častější), ale musí být.
Dobře působí třeba jeden barevný objekt ve skupině stejných černobílých, kdy dojde k jeho zdůraznění: jeden člověk v davu, jedna květina v záhonku, jeden podzimní list mezi hromadou jiných a podobně. Také můžete touto úpravou oddělit objekt od zbytku fotografie, když například chcete zdůraznit kontrast mezi fotografovanou osobou a prostředím. Obecně lze říct, že vždy když máte nějaký výrazný hlavní prvek, můžete ho ještě zdůraznit. Ovšem opatrně. Jakmile takto barevně rozdělíte fotografii, je to barva co začne určovat kam se upře pozornost diváka, a může to narušit původní vyznění snímku.
Naopak nemá příliš smysl upravovat fotografie, kde je třeba více různých prvků, které má divák vnímat, kde je hlavní prvek doplněný vedlejšími, nebo kde hraje roli okolí hlavního prvku - to je často úpravou potlačeno. A samozřejmě se vyvarujte snímků, které jsou založené na barvách.
Ovšem vy jste fotografové a jaký snímek se nakonec rozhodnete upravit je zcela na vás. Toto je hlavně technický "jak na to" návod.
Jak na to přes výběr
V zásadě se jedná o převedení části fotografie do odstínů šedi a jako u mnoha jiných úprav zde hraje hlavní roli výběr. Chcete-li totiž odbarvit jen část fotografie, musíte jí nejprve vybrat. Většina programů pro úpravy fotografií umožňuje použití úprav jako odbarvení jen na zrovna vybrané oblasti. Adobe Photoshop i Zoner Photo Studio to umí a v nich si také vše ukážeme.
Chcete-li vybrat pozadí pro další úpravy, stačí vybrat objekt který má zůstat barevný a následně výběr obrátit (Ctrl+Shift+I). Je to jednoduší a rychlejší. Samotný výběr vytvoříte některým z řady dostupných nástrojů. Eliptické a obdélníkové výběry jsou nepoužitelné kvůli svému tvaru a kouzelná hůlka na vícebarevných objektech nefunguje (kouzelnou hůlku použijte pouze pokud máte jednolité pozadí, pak ho jednoduše vyberete právě kouzelnou hůlkou a máte po starostech). Doporučuji použít některé laso.
|
laso v Zoner Photo Studio |
laso v Photoshopu |
Obyčejné laso funguje tak, že prakticky nakreslíte hranici výběru a oblast kterou do ní uzavřete je vybrána. Máte sice plnou kontrolu nad hranicí výběru, ale musíte se pekelně soustředit, aby vám neujela ruka. Pokud se to stane, musíte začít s výběrem znovu.
Mnohoúhelníkové laso je bezpečnější. Klikáním vytváříte lomenou čáru a výběr do ní uzavřete. Dokud nekliknete a nepřidáte tak další rovný úsek lasa, nic se nestane. Nevadí proto když vám občas ujede ruka. Na druhou stranu oblé tvary musíte obklikávat intenzivně, aby z jednotlivých krátkých úseček vznikl plynulý oblouk. Výběr dokončíte kliknutím na výchozí bod.
Magnetické laso je asi nejpohodlnější a nejpřesnější. Jedete kurzorem přibližně po hraně vybíraného tvaru a laso se na ní samo přichytává. Občas si vytvoří záchytný bod. v obtížnějších místech s jemnými detaily je můžete vytvořit klikáním. Problém je, pokud vybíraná oblast nemá zřetelné hrany. Pak magnetické laso tvoří různé patvary.
Máte-li objekt na fotografii úspěšně vybraný, invertujete (obrátíte) výběr a vyberete tak celé okolí objektu - zbytek fotografie. Pak již jen s použitím libovolného filtru nebo úpravy převedete takto vybranou oblast do odstínů šedi - jaké možnosti máte, se dočtete níže
Metoda s použitím výběru je sice jednoduchá, ale má své mouchy. Zásadní nevýhodou je, že výběr má ostré hrany. Nemůžete tak například hloubkou ostrosti rozmazanou hranu objektu vybrat s určitým rozmazáním, aby byl i přechod do černobílé pozvolný. Na opravdu precizní práci je vhodné využít místo výběru vrstvy.
|
výsledek po výběru magnetickým lasem |
Jak na to přes vrstvy
U odbarvování ve vrstvách se začne ukazovat rozdíl mezi Adobe Photoshop a Zoner Photo Studio. Zatímco první jmenovaný pracuje s plnohodnotnými vrstvami a dokonce má takzvané "vrstvy úprav", kterých využije a se kterými se pracuje velmi pohodlně, Zoner Photo Studio má v posledních verzích pouze "dočasnou vrstvu", což skoro ani není vrstva. Je to jakýsi vložený výběr a třeba filtry na něj použít nemůžete. Přesto lze s trochou snahy dosáhnout zajímavých výsledků.
Adobe Photoshop a vrstva úprav
Vrstva úprav je vrstva, která neobsahuje žádná obrazová data, pouze ovlivňuje, jak se zobrazí všechny vrstvy pod ní. Jako každá vrstva v Photoshopu může mít i vrstva úprav masku. Maska určuje, v kterých místech se vrstva zobrazí a v kterých ne. Pokud do masky namalujete černé kolečko, ve vrstvě se zobrazí kulatý otvor (ve vrstvě úprav bude místo, kde jako by nebyla). Pokud namalujete do masky něco šedého, je v daném místě vrstva průhledná podle toho, o jak světlou šedou šlo.
|
vrstvy úprav v Photoshopu |
A vrstva úprav s maskou je přesně to, co použijeme. Vrstvu úprav vytvoříte výběrem z nabídky schované u vrstev pod půleným černobílým kolečkem. Například "Černobílý...", ale klidně i jinou. Okamžitě se zobrazí ve vrstvách nad fotografií a fotografie se odbarví. Ve vrstvách je vedle symbolu naší vrstvy úprav i bílý obdélníček, to je maska vrstvy. Pokud je vybraná, stačí vzít běžný štětec s černou barvou a vymalovat objekt našeho zájmu. Kam namalujete do do masky černý flek, tam se na fotce znovuobjeví barva (maska samotná ale vidět není). Změníte-li barvu štětce na bílou, můžete opět malovat na černobílo (šedý štětec zajistí částečné odbarvení a štětcem s měkkým okrajem můžete vytvořit plynulé odbarvení na rozostřených hranách). Vše v klidu a pohodě, nikam nemusíte spěchat. Ujede-li vám ruka, můžete udělat krok zpět.
|
maska vrstvy úprav |
vymaskovaná vrstva úprav |
Zoner Photo Studio a dočasná vrstva
Dočasná vrstva v Zoneru vlastně není vrstva. Je to jen způsob, jak vložit obrázek do obrázku s možností deformace, otočení a tak podobně. Na dočasnou vrstvu nelze používat filtry, takže se hodí hlavně na jednoduché koláže. Existuje ale způsob, jak tuto vrstvu "maskovat" podobně jako v Photoshopu se všemi výhodami z toho plynoucími.
V editoru Zoneru tedy chceme přilepit na černobílé pozadí barevný objekt přes dočasnou vrstvu, kterou budeme maskovat a tím přesně vybereme, co bude barevné a co ne. Nejprve jakýmkoli způsobem, který vám vyhovuje, převeďte fotografii na černobílou, například "Odstíny šedi" (Ctrl+G). Neukládejte obrázek. Vyberte nástroj "Vložit obrázek" (I) a v jeho nastavení, nebo v menu, najděte položku "Vložit ze souboru". V okně které na vás vyskočí najděte původní barevnou fotografii a potvrďte. Nyní máte dočasnou vrstvu s barevnou fotografií na černobílé a čeká nás zajímavá část. Z nástrojů vyberte "Výběrový štětec" (Q) a začněte malovat. V místech co "vyberete" se zobrazí barevná dočasná vrstva, zbytek bude černobílý. Chcete li něco znovu zamaskovat, ve vlastnostech nástroje vyberte režim "odebrat z výběru". Také můžete volit velikost a rozmazání a případně i průhlednost štětce. Možnosti skoro jako v Photoshopu. Pozor, vytváříte výběr a nesmíte ho zrušit, dokud dočasnou vrstvu nesloučíte s obrázkem tlačítkem "Použít".
|
"maskování" dočasné vrstvy |
Další možnosti
Výběry a maskování jsou jen dva možné a zásadně odlišné přístupy. Osobně mám raději maskování, protože při vytváření masky vidím už finální podobu snímku. Stejného konečného výsledku můžete dosáhnout i jinými způsoby. Zkuste rychlou masku, vrstvy, efektové štětce... a třeba si najdete časem vlastní metodu, lepší než zde popsané. Hlavně nezapomínejte, že základem je dobrá fotografie.
Mapa stránek